Díky neustále se zkvalitňující medicíně se Češi průměrně dožívají 76,1 let a Češky věku ještě o téměř šest roků delšího. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let, a velkou zásluhu na tom nese právě české zdravotnictví. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením?
Jednou ze základních oblastí, které se týkají zdravotnictví, jsou kapacity nemocnic. Z hlediska nemocničních lůžek jsme na tom v porovnání s jinými zeměmi velmi dobře, jelikož v České republice připadá 6,6 místa na každých tisíc obyvatel. Z evropských zemí nás převyšují už jen Maďarsko, Rakousko, Německo a Rusko. Největší jistotu volného nemocničního lůžka v případě potřeby mají Japonci. V Zemi vycházejícího slunce připadá 13,1 lůžek na tisíc obyvatel.
Strojová léčba
Pouhá nemocniční lůžka však k léčbě nestačí. Jak je to tedy s finančně a obslužně náročnějším vybavením českých nemocnic? Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky počet přístrojového vybavení od roku 2006 vzrostl, a to o více než deset tisíc kusů. Momentálně se v českých fakultních nemocnicích nachází 31 240 specializovaných přístrojů. Nárůst se však netýkal všech typů odborných lékařských zařízení. Některých přístrojů naopak ubylo. „V České republice bylo v roce 2017 registrováno například 120 mamografů, což je o dvacet sedm méně než před třinácti lety. Tehdy vycházely 14,3 mamografického zařízení na milion obyvatel, v současnosti je to o téměř čtyři přístroje méně,“ vysvětluje MUDr. Taťána Soharová ze společnosti RE-MEDICAL s.r.o.
Ještě větší úbytek zaznamenaly radionuklidové ozařovače, sloužící především k nenádorové radioterapii. Ozařovačů bylo v roce 2006 v České republice 58, ale od té doby se jejich počet snížil téměř na polovinu. Tento druh ozařovačů je však celosvětově postupně vyřazován z provozu, a tak je jeho úbytek přirozený. Co už ale tolik přirozené není, je úbytek operačních a terapeutických laserů. V roce 2006 vycházelo přes 151 takových přístrojů na milion obyvatel, ale k roku 2017 tento poměr klesl na 134,5. „O téměř 70 % naopak stoupl počet ultrazvukových přístrojů, kterých je v českých nemocnicích od roku 2006 o téměř dva a půl tisíce více. V roce 2017 bylo v českých nemocnicích o 156 % více přístrojů na magnetickou rezonanci než v roce 2006. Z 39 se jejich počet vyšplhal na rovnou stovku. V tomto období se o 70 % zvýšil i počet laparoskopů, kterých se v Česku nachází 659 kusů,“ doplňuje MUDr. Soharová.
Větší počet přístrojů však nemusí zákonitě znamenat kvalitnější léčbu. Podle údajů Lidových novin chybí v nemocnicích kromě zdravotních sester i speciálně školený personál, který by mohl stroje k diagnostice a léčbě využívat. Další překážkou jsou komplexní smlouvy s pojišťovnami, které stanovují, kolik výkonů mohou lékaři na jednom přístroji za stanovené období vykonat. Nemocnicím jsou navíc za stejné úkony vypláceny různé částky. Cena za jedno vyšetření na pozitronové emisní tomografii (onkologické vyšetření odhalující zhoubné nádory) se tak může pohybovat kdekoliv mezi 18 a 25 tisíci korun.
Vybavení v krajích
Nejvyšším počtem lékařských přístrojů disponuje Praha, která má zároveň i nejvíce nemocničních zařízení. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR eviduje v pražských nemocnicích 6 210 různých přístrojů. Po hlavním městě následuje Jihomoravský kraj, kde se počet evidovaných strojů v roce 2017 dostal na 3 886, a na třetím místě skončil Moravskoslezský kraj s 3 549 přístroji.
Praha se může chlubit také 1 512 zubními rentgeny – to je více stomatologických diagnostických přístrojů, než kolik mají Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Královéhradecký kraj dohromady.
Stejně jako u všech ostatních kategorií má Praha k dispozici také největší počet zařízení pro výpočetní tomografii (CT). Konkrétně se jedná o 26 přístrojů. Minimálně šest CT má každý z krajů. Existují ovšem také typy přístrojů, které v některých regionech úplně chybí. Stroje pro pozitronovou emisní tomografii (PET) byste například marně hledali ve Středočeském, Libereckém, Karlovarském a Pardubickém kraji. V celé republice se jich nachází pouze 17. Ještě méně má Česko hyperbarických komor (14) určených k oxygenoterapii.
Česko versus Evropa
V počtu obyvatel na jeden přístroj výpočetní tomografie (CT) patří Česko k jedné z nejméně vybavených zemí Evropské unie. Na jeden přístroj u nás připadá 63 440 lidí. Horšího výsledku dosáhly jen Slovensko, Rumunsko, Nizozemsko a Maďarsko, které žebříček uzavírá s téměř 109 tisíci obyvatel na jedno CT. Nejlépe z této statistiky vychází Island, kde se o jeden přístroj výpočetní tomografie dělí 22 893 obyvatel.
Ještě hůře jsme na tom s počtem magnetických rezonancí, ve kterém v EU dosahujeme čtvrtého nejhoršího výsledku. S našimi 105 944 osobami na jednu MR nás „překonávají” jen Polsko, Rumunsko a opět Maďarsko s 292 536 obyvateli na jeden přístroj.
Velmi dobře si ale Česko stojí v počtu obyvatel na gamakamery. Ty slouží k diagnostickým účelům především v oblastech kardiologie, neurologie a onkologie. V Česku vychází jedna gamakamera na 87 557 obyvatel, což je šestý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie.
zdroj: Česko v datech
