Možnosti využití robotiky v lékařství jsou jedním z nejdůležitějších medicínských témat současnosti. Moderní technologie zrychlují a usnadňují komplikované procesy ve všech odvětvích, a ani medicína není v tomto ohledu výjimkou. Ve Fakultní nemocnici v Motole funguje už rok centrum robotické chirurgie, které se v mnohém vyrovnává jiným evropským zařízením se stejným zaměřením.
Motolské centrum robotické chirurgie se může chlubit i rychlostí svých provedených operací. První stovka zákroků, které v centru proběhly, byla podle přednosty Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Marka Babjuka nejrychlejší z celé Evropy.
Využití robotů při operacích zkracuje nejen dobu samotných zákroků, ale především dobu následné hospitalizace a rekonvalescence pacienta. Například ve srovnání s laparoskopickou operací prostaty , po které pacienti v nemocnici trávili více než týden, se lidé díky robotickým zákrokům vracejí domů již v rozmezí čtyř až pěti dnů. Robotické operace navíc zásadním způsobem snižují ztráty krve během operací, rizika komplikací či bolest po výkonu.
V současnosti je v České republice deset aktivních robotů Da Vinci, které pomáhají při komplikovaných chirurgických zákrocích. Tyto přístroje se skládají ze čtyřramenného systému, přístrojové věže a konzole, ze které stroj řídí operatér.
Nejvíce robotických zákroků bylo v loňském roce v České republice provedeno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde proběhlo téměř 500 různých operací. Na druhém místě se umístila Fakultní nemocnice Olomouc, kterou následovalo Ústí nad Labem. Česká republika má výrazně vyšší průměrné využití robotických systémů než ostatní evropské země, což svědčí o maximálním úsilí robotických center efektivně využívat pořízenou technologii.
Umělá inteligence ve zdravotnictví
Zatímco robotika zažívá ve zdravotnictví skutečný rozmach, využívání umělé inteligence je prozatím v plenkách. Přestože je většina těchto technologií stále ve fázi testování, už teď je jasné, že bude umělá inteligence pro medicínu znamenat obrovský posun a zefektivnění lékařské péče. Její nesporný potenciál spočívá ve včasnějším odhalování chorob, přesnější diagnostice i léčbě konkrétních onemocnění. Kromě zkvalitnění a zrychlení léčby může umělá inteligence také zásadním způsobem snížit náklady.
Příkladem urychlení lékařské práce může být i využití umělé inteligence při léčbě rakoviny prostaty. Dosud museli lékaři ze snímků CT ručně zakreslovat nádory, které pak na základě těchto zakreslení odstraňovali. CT pánve se ve většině případů skládá ze 150–200 snímků, na kterých musí být lékaři přesně vyznačeno místo určené k ozařování. Léčba rakoviny prostaty je navíc velmi problematická, jelikož se nádory často vyskytují v těsné blízkosti důležitých orgánů, které může radioterapie poškodit.
Nově vyvíjený diagnostický systém InnerEye, který v současnosti testují i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, nádory vyhledává rychleji a zakresluje je automaticky. Kromě zrychlení celého procesu se zvyšuje i přesnost zákroků. Z původní až hodinové procedury se tak s využitím programu InnerEye sníží doba diagnostiky řádově na minuty, a to včetně odborné kontroly dat.
„Často diskutovaná je otázka odpovědnosti lékaře a zdravotnického zařízení za škodu způsobenou v důsledku využití umělé inteligence k poskytování zdravotních služeb. Byť je to otázka právně náročná, máme za to, že její řešení nebude spočívat nutně ve změně legislativy, spíše očekáváme reflexi technického pokroku v judikaturní praxi soudů za současného využití stávajících právních institutů,“
Tereza Davidová, Legal oddělení společnosti Deloitte
